To bylo řečí, že se nebudeme povalovat po plážích, a nakonec byla Saint Antoine náš dnešní hlavní cíl. Je nedaleko od
Les Trois Pointes vedle Bonifacia, kde jsme byli předevčírem. Okouzlily nás vysoké vápencové útesy a tak zas kroutíme jednu zatáčku za druhou, abychom podobnou krásu zažili ještě jednou.
Podobnou, ale řekněme si rovnou, mohutně upgradovanou. Ano, vápencové útesy byly, ale k tomu bělostná pláž, divoce zerodovaná skála nad námi, v ní z druhé strany dvě jeskyně, vzadu ostrůvek s kapličkou, k tomu propadlina zalitá vodou a celé to doslova korunovala neuvěřitelně křišťálově čistá voda, ve které plavala hejna rybek, co se neohroženě motaly kolem našich nohou hned při vstupu do moře. Dno s bílým pískem samozřejmě znamenalo krásnou tyrkysovou barvu. Kýč jak bič...
Celá ta nádhera je nejlépe vidět na rybičkovém videu. Hlavně pokud si ho přepnete do vyššího rozlišení. Všimněte si, ze si vůbec nevšimnete, že rybky byly skoro půl(!) metru pod hladinou:
Žádné komentáře:
Okomentovat