Centrum bylo ucpané, tak ho obloukem objíždíme a parkujeme na nábřeží na západ od něj. Krásná procházka. Slunce svítí, vítr pofukuje. Prolézáme uličky přecpané kavárničkami a restauracemi tak, že někdy nejde ani projít. Jako obvykle hledáme i tržnici, což je náš oblíbený objekt zájmu. A v Ajacciu hodně oprávněně. Jde sice kromě sýrů, šunek, klobásek, zeleniny, ovoce a květin i o rybí trh, ale panuje tu úzkostlivý pořádek. Ale hlavně je vedle rybího trhu spousta občerstvoven a barových stoliček a stolků. Všichni posedávají, klábosí, popíjejí vínko a k němu přikusují místní delikatesy. Všude pohoda a úsměvy. Inspirující...!
Kupujeme několik druhů nakládaných oliv. Hlavně ty růžové, které u mne o parník vedou. Přidáváme na prkýnku nakrájené šunky, uzeniny a skvělý sýr. Nákupní misi zakončujeme dvěma sklenkami korzického bílého. Sedáme do parku a plnými doušky užíváme jak krmi, tak i krásně slunečný den.
Žádné komentáře:
Okomentovat