Dvě FTF

Auto máme, můžeme vyrazit. V minulých příspěvcích jsem psal o pannách, tedy čerstvě založených keškách, které ještě nebyly nikým odloveny. Jsou tu aktuálně celkem tři a vydržely neodlovené až do našeho příjezdu. Z toho je zjevné, že místní kačeři jsou mimořádně leniví, protože ve střední Evropě by nově publikovaná krabice nevydržela ani mé čekání v autopůjčovně, natož několik dní. 

Auto máme, můžeme vyrazit. Samozřejmě ne na ubytování na druhý konec ostrova, kam to trvá přes 3 hodiny svižnou jízdou tisíci serpentinami, ale pěkně na druhou stranu za panenskou nevinností. Jedeme tedy z Bastie vzhůru do hor na západní pobřeží korzického vztyčeného prstu. První dnešní klikacení. Na Korzice jsou silnice rovné jen zcela mimořádně. Standardem je neustálé kývání volantem ze strany na stranu.

Keš, co vypadá na webu stále neodloveně, je na břehu moře, v malém zálivu s pláží a restaurací. Poklid místního odpoledne rušíme kvílením pneumatik a vyskakováním z ještě jedoucího Peugeotu 208 (což pochopí opravdu jen čtenáři s nickem na GC.com). Logujeme do prázdného logbooku a okukujeme okolí. Hezká pláž s dokonale dokulata ohlazenými kameny a úhlednou janovskou věží. Pěkné místo, pěkné. Pár vteřin váháme, zda nesníme něco v místní restauraci, ale pak vzpomenem na blížící se čas check-inu a nasedáme rychle do auta.

Ano, termín nástupu se blíží. Vyrážíme, abychom to vůbec stihli. Ano, vyrážíme, ale jaksi ke druhé severní neodlovené keši... ;-)

Není úplně na druhou stranu, ale je v horách a tím pádem si přidáváme dalších pár set zatáček. Odměnou je nám krásný vodopád a koupací jezírko pod ním. Nešlo odolat a nezakončit odlov druhé panenské keše rychlou koupačkou v křišťálově čisté vodě.