Přístup nebyl úplně brnkačka. Terénní auto nám za pár šupů nepůjčili a Peugeot 208 se na autokros moc nehodí. Pěšky to šlo pohodlně, ale v závěru bylo nutno zvolit správnou stezičku houštinou. Zvolili jsme tu, co se podle mapy zdála vésti ke kešce, ale zavedla nás na krásné plážičky. Jedna z nich byla dokonce soukromá jen pro nás, čehož jsme hned využili ke koupání bez fíkových listů.
Neméně zajímavá byla věž. Postavena je na hromadě obrovských žulových balvanů, z nichž mnohé pololevitují a vytváří tak průchody a brány. Extra zajímavým je pak žulové okno s tenkou příčkou. Viděl jsem ho v galerii listingu keše, ale v reálu ne. Naštěstí ho objevila Yveta, zatímco já hledal keš.
Žádné komentáře:
Okomentovat